Stulírová Markéta, Kowolovski, František: Studie k druhému plánu. 2012

2012

Stulírová Markéta.

Když Petra Feriancová vstoupila do Galerie Jaroslava Krále v Domě umění, upoutalo ji okno směřující do parku. Jako by si architekt neuvědomil, že pohled ven bude vždy atraktivnější než vystavená díla uvnitř. A nebo to udělal schválně? napadlo mladou slovenskou autorku. Tato myšlenka se nakonec stala výchozím námětem její první výstavy v Domě umění, kterou pojmenovala Studie k druhému plánu.

„Divák vstupující do výstavy se ocitne v prostoru svého zájmu, tedy v prvním plánu. Ten ho však intenzivně odkazuje k druhému plánu k prostoru za oknem," přibližuje vznik názvu kurátor František Kowolowski.

Galerii autorka zaplnila fotografiemi nebo fotokopiemi z knih. S těmi ještě dále pracovala, s pomocí xeroxu s nimi „manipulovala" a vsadila je do nových souvislostí. Pohrála si tak s významy snímků a jejich podvrstvami, které jen lze k instalovaným dílům přiřadit. „Celý život pracuji s tématem filmu Zvětšenina od Michelangela Antonioniho, fascinací obrazem a jeho klamnou opravdovostí. Zvětšeniny snímku zpočátku poskytují prchavou jasnost, která se vzápětí vytrácí," říká pětatřicetiletá autorka a laureátka Ceny Oskara Čepana za rok 2010.

Procesu nazvětšování Feriancová využila i při fotografování v brněnské Vile Tugendhat. Tu autorka navštívila letos na přelomu dubna a května a zpoza oken obývacího pokoje pořídila sérii fotografií zachycující výhledy do zahrady. „Použila jsem fotoaparát, který byl pokažený a propouštěl velké množství světla. Této chyby jsem využila a v podstatě naslepo snímky nazvětšovala," říká Feriancová s vysvětlením, že téměř nefunkční fotoaparát použila zcela záměrně. „Zadala jsem si tak určité překážky. Výsledek ukazuje nejen limity, ale i přednosti fotografie," dodává Feriancová.

V souvislosti se zpětným hledáním času a autorčinou snahou objevit ve fotografiích něco výjimečného poukazuje kurátor Kowolowski na princip náhody. „Tento princip může být zásadní. Odkazuje ke způsobu vnímání uměleckých děl, který přináší John Cage. Umělecké dílo nevnímá jako estetizovaný pojem, ale jako událost v čase," dodává Kowolowski. Výstavu Petry Feriancové si lze v Domě umění na Malinovského náměstí prohlédnout do 5. srpna 2012. Otevřeno je od středy do neděle, vždy od desíti hodin dopoledne do šesti večer. Zdroj: https://brnensky.denik.cz/kultura_region/dila-petry-feriancove-prostupuj...

Petra Feriancová / Studie k druhému plánu / Dům umění města Brna / Brno / 28. 6. – 5. 8. 2012

Petra Feriancová (* 1977), mladá slovenská umělkyně s mezinárodní zkušeností a finalistka Ceny Oskára Čepana, zaujala před několika lety svými konceptualizovanými fotografiemi. Těžištěm její tvorby je analýza vlastních emocionálních reakcí na procesy vnímání, paměti a zkoumání podmínek jejich sdělitelnosti.

V projektu „Studie k druhému plánu“ se autorka zaměřila na kontextualizaci konkrétního galerijního prostoru. Zaměřuje se na okno, jako výrazný prvek propojující externí a interní pohledové vidění této dichotomie. Okno poukazuje na skutečnost, která se odehrává mimo výstavní prostor (okno v Galerii Jaroslava Krále, směřující do parku). Jako by si architekt neuvědomil (nebo to udělal schválně?), že pohledy směřující ven budou vždy atraktivnější než samotná vystavená díla uvnitř.

Divák vstupující do výstavy se ocitne v prostoru svého zájmu, tedy v prvním plánu. Ten ho však intenzivně odkazuje k druhému plánu, k prostoru za oknem. Jde o prostor ideální (idealizovaný?), který neposkytuje empirickou informaci a tuto „ událost“ nejsme schopni okamžitě zažít. Je obrazem.

Výstava nabídne divákovi sérii fotografií s takto chápaným kompozičním řešením. Je doplněna videem, které nahrazuje text jako reprezentativní studijní materiál. Studie odkazuje k poznávání, které nemá empirický základ. Text je ukotven v jazyce, který poznávání jen opisuje ve významech, podává o něm zprávu nebo informuje o něm. Tímto autorka navazuje na téma muzea jako zprostředkovatele informací.

To, co daný text opisuje, my nevidíme. Tak jako nejsme a nemůžeme být přítomní v prostoru druhého plánu. Autorka poukazuje na nemožnosti vnímání, které nás nutí porozumět věcem neempiricky, tedy vlastním individuálním způsobem.

František Kowolowski